Letošní Vánoce (tedy vlastně už loňské) byly zcela jiné než kterékoliv z těch předchozích 28 svátků, které jsem zažila. Byly totiž strávené v cípu jižní Itálie, která oplývá přes vánoční svátky takovým množstvím jídla, že i velryba by z toho byla živa 300 let. Už jsem se naučila, že na návštěvách musíte jíst strategicky, ale letos mi všechny strategie selhaly a ze sezení u HOR JÍDLA jsem si připadala jak obrovská bábovka v životní velikosti Haliny Pavlowské. Tak jsem se musela spolehnout na svoje zelené a jiné čajíčky, abych chudákovi metabolismu trochu pomohla se zrychlit.

Přestože jsem v této oblasti před časem žila, nějak jsem pozapomněla, během té doby, co jsem si po každém obr obědě, obr večeři a vlastně jakémkoliv chodu vařila čaj, že bych neměla pít místní vodu z vodovodu. Ta totiž v jižní Itálii obsahuje příliš mnoho vápníku. A jak jistě víte, všeho moc škodí. Když mně prostě připadalo zbytečné pít vodu z láhve už z principu, voda se přeci převaří a bude všechno OK. „Hlavně že je čaj“, říkala jsem si. Dobrý čaj je totiž na jihu někdy nedostatkovým zbožím.

Jenže, i po uvaření v rendlíku (rychlovarná konvice neexistuje, poněvadž se tam pije jen káva a ta přeci jen z presovače) zůstávaly po okrajích bílé pásy, kterým jsem nevěnovala pozornost. A až později mi všechno došlo.

Když jsem si před odletem dala svůj oblíbený Youth Extend makeup, který zaboha a nikdy nedělá fleky, suchá místa, naopak krásně hydratuje a vyhlazuje a doma se koukla do zrcadla, zděsila jsem se. Tak dlouho jsem tu přemineralizovanou vodu do sebe lila, až to pleť nezvládla. A ejhle, nechala jsem tam krém, takže ani doma nic nemám. A co si rychle koupím, když drogerku nejedu?

Byl to téměř jasný ekzém, a s tím mám zprostředkovaně velmi bohaté zkušenosti, takže jsem věděla, že nemá smysl sahat po produktech, které můj obličej nikdy neviděl a hlavně nepanikařit s niveami a podobně.

Vzala jsem svůj nejneutrálnější Artistry odličovač, který existuje a vše jemně z obličeje smyla. Pleť i na toto reagovala podrážděním a zčervenáním, ale nechala jsem ji zklidnit, protože jsem věděla, že nic jiného nemůžu dělat.

Dalším krokem, až za notnou chvíli, byl peelingový krém, který jemnýma částečkama odstranil část odumřelé pokožky. Základní chybou by bylo, kdybych pleť mechanicky drhla nebo ji naopak promašťovala příliš hutnými krémy. Takový výsledek byste nechtěli vidět.

Dalším krokem, který byl naprosto na jistotu, byla Allano pěna, kterou považuji za takový přírodní panthenol. Spálím se nebo cokoliv své pleti provedu, šup Allano.

A pak už jsem jen před spaním střídala odličovač jakožto mastnější složku a Allano jakožto uklidňující složku. Pleť totiž vypadala, jako by měla nekonečnou žízeň…

Další den jsem pak do svého kolečka s peelingem přidala před krém Allano i peeling enzymatický. Ten totiž na rozdíl od peelingu mechanického pracuje v hloubce pleti, a jemně, pomocí AHA kyselin urychluje obnovu pleti. Což jsem přesně potřebovala – zbavit se té ošklivé kůže a vykouzlit nový oblčej 😊

A takhle to trvalo několik dní, než se vše dalo do kupy, a byla to výborná lekce pro makeup artistu, který potřebuje mít každý den pleť jak ze žurnálu, aby mohl co..? Reprezentovat své povolání!

Mám toho ještě spoustu na srdci o příčinách ekzému, ale o tom až jindy.

Klidnou neděli!