Znáte to, když si třeba ráno špatně vyberete oblečení a pak v tom vysloveně protrpíte celý den? A celou cestu do práce pak myslíte na to, jak byste se nejradši vrátili domů převlíknout, ale už to nestíháte? Takový pocit mám já už 4 měsíce se svými vlasy. Jako když celý život nosíte normální halenky a najednou každý den musíte proti své vůli nosit ŽLUTOU. Ano, tak přesně takovou barvu mají moje vlasy.
„Ježiši, co se ti proboha stalo?“ Slyším od všech známých, kteří mě nějakou dobu neviděli. Měla jsem ten skvělý nápad pustit se v Itálii do vlasového modelingu. A skvělý píši naprosto záměrně a bez náznaku ironie, protože jsem měla možnost potkat ty nejlepší kadeřníky v celé Itálii, kteří veškeré své volno tráví na školeních a výsledkem jsou ohromující znalosti a zkušenosti, s nimiž jsem se v Čechách nikdy nesetkala. Za tu dobu, kdy se mi podařilo proniknout do této oblasti, jsem potkala specialisty z celé Itálie, kteří na mě vždycky mrkli potěšeným okem, když jsem jim na dotaz, odkud jsem, pyšně odpovídala, že z Prahy, jelikož si povětšinou vybavili krásné město s luxusními podmínkami pro vlasové show, které v Praze pravidelně pořádají. Jak se pak s každou další zkušeností hromadily poznámky ze školeních a zároveň měnila i moje barva vlasů, otevřela jsem si nový životní obzor. A nutno říci, že Itálie je v oblasti krásy opravdovým guru, a není to jen o Miláně. Je to o tom, že Italové mají cit pro módu a krásu prostě v krvi.
Po všech střizích, barvách a melírech, které jsem měla na sobě a se kterými jsem se cítila vždycky jako zbrusu nový člověk, jsem v červnu před návratem do ČR kývla také na jednu vlasovou show spojenou s přehlídkou jedné mexické značky. A potvrdilo se mi, že když máte z něčeho vnitřně špatný pocit, tak to opravdu nemáte dělat. Na otázku jestli souhlasím se žlutou barvou, jsem vyděšeně zatřásla hlavou, jakože co bych s tím přece pak dělala, (podotýkám, že jsem měla v tu dobu nejhezčí melír svého života od jednoho toskánského kadeřníka), načež jsem byla uklidněna, že barva se po dvou umytích smyje. A tak jsem souhlasila. Během příprav a nácviku choreografie se kadeřníci dostali do skluzu a mě tak peroxid a následně i várka žluté zůstala na hlavě déle než je zdrávo. Nicméně všichni byli nadšení, přehlídka měla ohromný úspěch a já jsem se octla na několika instagramech s tím, že každý si prostě pamatoval tu žlutou.
Hair show / Fashion show Martina Franca ITALY
Den nato jsem odjížděla z Itálie vstříc nové svatební sezóně, která se mi i na poslední chvíli bookovala takovým způsobem, který mě naprosto ohromil. Znamenalo to ale, že jsem se už nemohla do kadeřnictví vrátit, abych jim řekla o dekoloraci. „Ale co“, řekla jsem si, „vždyť vlasy dvakrát umyju a je to pryč“. A k tomu nedošlo. Vlasy začaly postupně zelenat, a já jsem začala panikařit. Měla jsem do toho tak nabitý program, že vrátit se do kadeřnictví, které bylo vzdálené 2000 km, bylo nemyslitelné. A tak jsem jezdila líčit ačesat své krásné klientky s NORMÁLNÍMI barvami vlasů a tiše jim záviděla. A na dotazy na mou barvu vlasů jsem vtipkovala, že to byl jeden italský experiment. Což vlastně byl. Jak jsem se později dozvěděla, oni sami nevěděli, jak pigment bude reagovat. A i na internetu jsem se dočetla, že tyto slavné Aveda pigmenty (speciálně ten žlutý) nejdou z vlasů dolů. Odmítnuta kadeřníky se mě ujala moje máma, která sehnala stříbrný odbarvovač, který mi barvu lehce odžlutil a barva se začla blížit koukatelné, ale stále nepřirozené verzi mých vlasů.
Až jsem pak v srpnu znovu jela do Itálie a navštívila salón kvůli slíbené nápravě, přičemž jsem zažila naprostou šílenost. Strávila jsem v kadeřnictví celý den, vlasy vystřídaly snad všechny barvy a kadeřníci si mě přehazovali jak horký brambor. Slyšela jsem za zády zoufalé šuškání typu: „Oh Dío, sono blu!“ Aneb vlasy šly i do modra. Výsledkem celodenního traumatu byly vlasy žlutější než předtím a já jsem, bez toho aniž bych slyšela slovo omluvy či snahu o jakoukoliv kompenzaci, práskla s dveřmi a s brekem odjela.
Žluté, zničené a lámající se.
Do té doby jsem si nemyslela, jak moc mi záleží na mých vlasech. Ale asi jsem si tím měla projít. Doma jsem prohrabala zásoby vitaminů, začla brát 3x denně Biotin C Plus, dávala na vlasy masku z olivového oleje a myla je svými oblíbenými Satinique šampony. A ejhle, vlasy se začaly dávat dohromady. Byly sice pořád žluté, ale konečně zase zhoustly a přestaly se elasticky lámat při jakémkoliv zacházení.
Teď už vím, jaká je hodnota zdravých vlasů. Pro mě je nevyčíslitelná i vzhledem k mé profesi, při níž by moje image správně měla v lidech budit důvěru, že jsou ve správných rukou. A vlasové show? No, grazie.